Dobrý den Miroslave,
Dnes ráno se mi vyrojily moje včely, asi 2 kila včel pravděpodobně včetně staré královny (z roku 2017). Většina včel po vyrojení zůstala v úle. Roj jsem chytil a usadil donového úlu a přidal k němu tři mezistěny a jeden rámek se zásobami. Včely úl s největší pravděpodobností přijaly.
Poté jsem šel zkontrolovat moji včelnici (mám 7 včelstev), vše s optimalizovaným plodištěm. U jednoho včelstva - nejsilnějšího- jsem našel asi 6 zavíčkovaných matečníků. Z důvodu mojí nezkušenosti jsem matečníky vylomil a po zběžné kontrole jsem novou matku neviděl. Dle mého úsudku se s odstupem času domnívám, že je včelstvo bezmatečné?

Asi špatně učím. Takže znovu a veřejně, neboť s rojem už radím za poslední týden asi po desáté. Jinak vás zdravím z Nasavrk ze školení Prohlížitelů včelstev a tak je chvíle na psaní.

Tedy svoje roje je dobré sbírat. Ty cizí ...hm hm.

Obr. 2
Obr. 2
Obr. 1
Obr. 1

Roj zpravidla vylétá – především ten první – se starou tj. loňskou matkou. Tedy touto dobou to opravdu byla ta loňská.
Roj sbíráme setřesením či rojochytem do rojáku (bedýnky síťované ideálně z boků) a umístíme do sklepa na 1 až 2 dny. Za chladného a méně snůškového počasí stačí den – či přes noc. Mají s sebou méně potravy a mají za chladna větší spotřebu.
Na obr. 1 vidíte tzv. ideálně usazený roj v keři nad zemí. Zde nůžkami na růže můžete ostříhat větévky kolem a pohodlně setřást do rojáčku.
Na obr. 2 sedí roj v dozrávající meruňce. Také zde je hezky možné ostříhat větévky a roj setřepat do rojáku. Daleko horší to bude, když se roj usadí na kmeni. Tu je možné roji nabídnout onen roják  úplně těsně česnem k roji a včely dosti často do něj nalezou sami. Čím je roják starší a „voňavější“ - tím lépe. Zde může být lákadlem stará souš, kterou ale při usazení vyjmu. Nu a de fakto pouze „brokovnicí“ jsou sbíratelné roje z 10 metrů nad zemí z větví borovic.
Jak dlouho můžete otálet se sběrem roje poznáte i podle tanečků na povrchu roje … povídali jsme si na kurzu. Není to 100% ale opět krásné pozorování. Rosení vodou také prý pomáhá. Atd. a tak dále. V knihách je mnoho napsáno a je dobré si počíst.

Obr. 4
Obr. 4
Obr. 3
Obr. 3

Já osobně roj usazuji zásadně na mezistěny obr. 3. A pokud se neosadí celý nástavek plásty je velmi dobré použít komorovací přepážku, již vidíte na obr. 4 vlevo. Tu přisunu k poslední mezistěně nebo za krmítko rámkové obr. 5. Stará souš může být za teplého horkého počasí důvodem k odlétnutí usazovaného roje stejně tak jako jakýkoliv zásobní plást a nehledě na zdravotní hlediska apod.
Počet mezistěn je opět dán silou roje. Na 2 kg roj bych dával tak 5 mezistěn Sedláčka či Jumba, 6 béček či 7 až 8 „24“. Váhu se naučte vážit nikoliv odhadovat. Váha rojáčku má být napsána na něm samotném a zvážit pak rojáček s rojem před usazením je maličkost.

Za snůšky menší než 1 kg denně, za tohoto špatného počasí apod.. Je NUTNÉ roj pokrmiti roztokem 1 ku 1 v dávce přiměřené síle. S dědou jsme dávali 1 až 3 sklenice cca 2,5 litrových. Dnes je ideální použít rámkové krmítko. Správně roji patří dáti tolik mezistěn a tolik litrů roztoku, kolik jich roj vystaví a kolik roztoku sní za prvních 8 dnů (proč jsme probírali a zopakujeme v lednu).  Pokrmení plástem zásobním plástem neznám a nevím jak z něj budou stavět mezistěny za ranního přízemního mrazu ony dodané mezistěny.

Obr. 6
Obr. 6
Obr. 5
Obr. 5

Déle včelařící včelař běžně v roji může nalézt matku obr. 6 , kterou pro jistotu ihned umístím do jakékoliv vyjídací klícky obr. 7, kterou uzavřu trochou vosku a zavěsím mezi vložené mezistěny. To vše, abych ji náhodou při manipulaci neztratil. „Nalezením“ matky je pak možný „snadný“ sběr roje ze stěny domu, krovu apod. Stačí jen chvíli si se včelkama povídat, pohladit je a ona se vám ukáže. Když jsem míval čas, tak mne to hodně bavilo – takové sbírání rojů.   
Ve včelstvu odkud roj vylétl se nacházejí matečníky (většinou zavíčkované). Ty většinou nikdo nevylamuje, nestihne vylámat, stejně nevyláme všechny … a tak s z nich za 1 až 15 dní vylíhnou nové matky, které se poperou, které včely vybírají atd. Povídali jsme si o tom teď v květnu na kurzu a i vy kurzisté jste přinášeli zajímavé postřehy a fotografie. A pokud je opravdu v zápalu boje někdo vyláme všechny, tak se může stát, že už si nemají z čeho matku novou vychovat. To záleží kolik dnů už matka v úle před vyrojením nekladla. V tom případě je pomoc velmi jednoduchá. Stačí vložit plodový plást s otevřeným plodem z jiného včelstva – neboli provést plodovou zkoušku. O té nemá cenu psát. Stačí zadat na webu plodová zkouška a máte o tom článků plno.

Obr. 8
Obr. 8
Obr. 7
Obr. 7

Hledat mladou vylíhlou matku jsem ve vyrojeném včelstvu, abych se přiznal, nikdy ani nezkoušel. Je to mnohdy obtížné i v oddělku – natož tak v normálním včelstvu. Ale i kdybych ji našel, tak co mi to poví ? Je tam – ano. A bude klást ? Nu to nevím dopředu nikdy. Zda se jí podaří oplodnit a rozklást či nikoliv ? Takže hledat ji je zcela zbytečné. Pro klid duše je pak dobré vložit odjinud plodový plást (když se bojím) a počkat cca 14 až 20 dní do kontroly kladení nové mladé matky. Obecně se asi nedočkáte ve včelínech a vozech. Tam je většinou tak hustý letový provoz a česna tak blízko sebe, že se matky většinou „ztratí“. Tam je pak vyrojené a posléze bezmatečné včelstvo po vytočení dobré zrušit, spojit nebo obnovit provoz přidáním oddělku a to jak přes noviny nebo vedle komorovací přepážky. Toto poslední řešení osobně nedoporučuji a ideální je u bezmatečného včelstva zavřít česno a plásty se včelami přidat do ostatních včelstev a na dané místo po sezóně – ideálně zjara osadit vyzimovaný oddělek. Dosazovat oddělky do řady kmenových včelstev osobně nedoporučuji. Proč ? Varroázy pak mají díky zalétávání stejně jako ta kmenová! Atd.

Závěrem si dovolím opět nemlčet a předat veřejně článek a fotografie na obr. 8, 9 a 10 od kolegy Vítka Marady o napadení varroázou:

„Tak přátelé, včera jsem otevřel včelstvo, které mělo na podzim zaklíckovanou matku a po posledním aerosolu byl spad nula. Při včerejší kontrole byl podmet zastavěn trubčinou a už převážně zavíčkovaným plodem. Můj odhad včetně trubčího rámku cca 10 až 15 dm trubčího a 50dm dělničího plodu. Nejprve jsem si všiml včel s poškozenými křídly a potom jsem rozlomil trubčí plod. Toto jsem po 32 letech včelaření viděl poprvé a ještě k tomu v květnu. Myslím si, že se někdo totálně vykašlal na léčení a včelstvo si na jaře přineslo několik stovek roztočů. Momentálně se jich ve včelstvu nachází mým odhadem kolem tisíce. Takže za dva měsíce už by mohlo kolabovat celé stanoviště.“ konec citace.
Já dodávám, co už jsem říkal na kurzu: Lžete si  (falzifikací měli, hledáním příčin jinde než u sebe, ...) až se práší za kočárem. Ztráty jsou (byly i v této zimě) větší, než si kdo myslí (včetně mě) už za letošní zimu a já si myslím, že ty obrázky nemá u sebe jen Vítek …  Vy co jste zjara čirým „omylem“ zfumigovali včelstva s výsledkem zimní měli NULA a spadlo vám i 50 roztočů ze včelstva, tak víte o čem mluvím. Zbytek republiky to asi pochopí až při a po ztrátách. A nebude to účinností léčiv, ale zcela nepochopením onemocnění varroáza.

Obr. 10
Obr. 10
Obr. 9
Obr. 9

Proto právě o letním zdolávání varroázy a tvorbě zimních včel a způsobech krmení BUDE ČERVNOVÝ KURZ. Koná se po dobu čtyř dnů, aby jste se všichni vešli. Kurz je samozřejmě jednodenní a prosím přihlašujte se … sobota už je plná. Víc už asi pro vás nemohu udělat. Zatím se mějte krásně a od zítřka začínám vytáčet. Dojede letošní šestý praktikant Radek a jdeme na to. Akát v sobotu rozkvete, čeká nás kočování na jetele a vikve a za dva týdny už pomalu tvorba stovek oddělků. I Vám přeji vše NEJ NEJ a v červnu na kurzu na viděnou.

Váš Miroslav Sedláček