Jak jsem slíbil – máte tu první článek o tom, co vše dělám jinak, co dělám jinak než je běžné a co se u mne za posledních let změnilo. K tomuto seriálu mne přivedla prezentace německého včelaře Manfreda  Borgstädta, který právě o svých poznatcích z posledních 20 let hovoří na svých přednáškách.

A jeho poznatky byly až tak stejné jako ty moje, že mi to dodalo odvahy. Samozřejmě se jedná o poznatky, které z více jak poloviny nemohou být otištěny ve vlastněných časopisech či jiných periodicích jak v Česku tak i Německu. Ano i zde je skupina včelařů včelařících systémem Optimalizovaného plodiště brána jako smyslů zmatená a ono to přitom funguje. Posledním, kdo se do takto optimalizovaně včelařící skupiny přidal je prezident rakouských profesionálních včelařů a to je velká rána konzervatistům.
    Tento seriál ale nebude jen o optimalizovaném plodišti – bude o spoustě získaných a praxí ověřených poznatcích. Trošku se budu vyhýbat pouze knižně publikovaným poznatkům, které mám, souhlasím s nimi, ale neumím je ve svém provozu ověřit a vám názorně ukázat.

Obr. 2
Obr. 2
Obr. 2
Obr. 1

Ale teď už pojďme k prvnímu tématu: „vynálezu“ vynalezeného tj. rámkových měr, které jsou přes dva nízké nástavky. Před dalším pokračováním čtení tohoto článku doporučuji přečíst v sekci Publikační činnost článek Jak jsem vylepšil úl 39x24 cm ?
    Proč jsem k tomu stejně jako mnoho ostatních včelařů přistoupil? Neboli Co přináší veliký plást v celistvém plodovém hnízdu ?
- Nemusel jsem zpočátku vyrábět či kupovat další typ nástavku. Na obr. 1 vidíte při květu meruněk nasazené medníky na plodiště s r. m. Sedláček 39 x 34,7 složené ze dvou nízkých nástavků.
- Abych odstranil MEZIPLODOVOU mezeru v plodišti a tím ušetřil hrozné kvantum energie = opotřebení včel = medu – zásob. Ona ta mezera není 7 mm ! Ona je 7 mm PLUS 10 mm loučka dolní PLUS minimálně 10 až 12 mm loučka horní a plus mnohdy dalších 8 mm vykousaného díla u spodní loučky PLUS 5 mm a 5 mm nemožnost zaklást buňky v bezprostřední blízkosti dřeva = COŽ SE ROVNÁ minimálně 40 mm MEZIPLODOVÉ MEZEŘE !!! A to je při rozvoji v nízkonástavkových, ale i nástavkových úlech klasických znát. A když je plást vyšší kolem 20 cm, tak matka dlouho otálí v přechodu do dalšího patra – zejména směrem dolů. V minulosti se to řešilo silou – nikoliv moudrostí. Tj. chovem – zazimováním - extrémně silných včelstev – zejména spojovaných (doplňování oddělky apod…)  A přitom připojovaný oddělek dokáže donést to samé množství medu jako kmenové včelstvo !!! Nestalo se vám to už někdy ???
- Abych po odstranění meziplodové mezery dosáhl rychlejšího, pohodlnějšího, většího jarního plodování a tím ….
- Abych úl de fakto nejlépe zateplil – neboť zateplení není jen o stěně úlu, ale i o prostoru, který zatepluji a ten čím je kompaktnější, tím potřebuje k stejnému výsledku méně zateplené a nebo naopak stejné zateplení přinese větší efekt u kompaktního a zejména na výšku postaveného plodového hnízda. Včela (včelstva) odjakživa tak nějak včelařila na výšku !!! Výška je více rozhodující než šířka. Už dávno NEPLATÍ, ŽE SLABÁ VČELSTVA SE CHOVAJÍ NA rámkových šířkách 37 či 39 cm a že silnější včelstva vyrostou na mírách širších jako je 42 cm 43,5 cm či Lang 44,8 cm !!! šířka plástu na sílu a snůšku včelstva má pramalý či žádný vliv, když dodržím mnoho pro včelstvo fyziologicky důležitějších aspektů jako je plodová plocha, kompaktnost, zateplení, ventilace, dostatečné úložné volné prostory jak pro med tak pro „bdící  či odpočívající“ včely ….

Obr. 4
Obr. 4
Obr. 3
Obr. 3

Ale asi vám stále vrtá v hlavě v čem je rámková míra 39 x 34,7 cm lepší než 39 x 30 cm ? V čem je  Langstroth 32,5 cm lepší než 28,5 cm a v čem  „Slovák“ 42 x 34,7 cm (vidíte na obr. 2 z včelnice v Maďarsku s nádhernými letáky) je lepší než 42 x 27,5 cm ? Odpověď nám dal už Brenner, jež tak nějak měřil a počítal a zjistil, že včele (včelstvům) by pasovala plástová výška 30 cm. Proto vznikalo v jeho době mnoho plástů s výškou 30 cm včetně rámku 30 x 30 cm. Ale opomnělo se interpretovat jeho slova důkladně !!! Tj. plástová tj. vnitřní výška plástu !!! V zahraničí byl vývoj obdobný Dadant má po většinou výšku 30 cm… Dnes se ví – včely to ukazují, že jim plást s vnitřní výškou okolo 30 až 32 cm vyhovuje nejlépe pro kompaktní plodování, rychlý rozvoj atd…  Ale ano – lze to samozřejmě vždy dorovnat nějakým dalším nástavkem – nízkým medníčkem, jež někam prohodím a přemístím apod… Ale to už je práce z mého dnešního pohledu navíc ! Už to umím snadněji, když změním plodištní rámkovou míru a systém včelaření a celkově technologii a včelařský rok.

Ale podívejme se i na nevýhody velmi vysokých komfortních rámkových rozměrů:
- včely – matky je natolik milují, že na nich hůře omezují - ukončují na podzim plodování. Toto platí
- u plástů opravdu velmi velkých i plošně r.m. Langstrost 32,6  či 42 x 34,7 cm se hůře rozšiřuje po onom jednom plástu a zda dodat ten pátý poslední je veliké dilema. Zato rozšiřování optimalizovaného plodiště u např. 42 x 27,5 cm je velmi pohodlné.
- kdo použije tyto velmi vysoké plodištní plásty na plno tj. v plném počtu 9, 10, 11 či dokonce 12 či 13 plástů, tak pak se u něj často dostaví přemíra zásob v plodišti a mnohdy omezující nadplodištní věnce přes které „nechtějí“ včely tak nějak pohodlně přenášet přinášený nektar nahoru, když se tam najednou ocitne mateří mřížka.

Závěr je tedy asi takový:
- vlastníci nešťastných rámkových měr jako je 39 x 24 cm či Zander 42 x 22 cm apod, kterých je do optimalizovaného plodiště potřeba cca 9 až 10 = cca jeden nástavek – se blbě optimalizují v jednom nástavku s komorovací přepážkou zateplenou a mnohdy se musejí obhospodařovat ve dvou nástavcích nad sebou, a to je zbytečně komplikované mají na výběr
a) doplnit své úly plnohodnotným plodištním nástavkem 39 x 34,7 cm a své současné nástavky používat pro medníky (tak jsem to udělal já a dále zapojuji již jen nástavky lehčí tj. 39 x 17 cm) či
b) doplnit své úly nástavkem tzv. středně vysokým doporučuji 39 x 30 cm a nebo
c) ponechat si co mám a jen přejít na včelaření metodikou optimalizovaného plodiště, jež je možná v „jakémkoliv“ nástavkovém úlu bez ohledu na rámkovou míru a pak si spíš přivyrábět ony nižší lehčí nástavky 39 x 17 cm
- vlastníci všech rámkových měr menších tedy nízkonástavkáři 42 x 17 cm, 39 x 17 cm, Lang 15,9 cm apod. by opravdu velmi složitě včelařili s 10, 11, 12, 13, 14 plásty v optimalizovaném plodišti a mají na výběr
 a) včelaření na onom tzv. spojitém plástu 39 x 34,7 cm,  Lang 32,5 cm, 42 x 34,7 cm, apod… a nebo
b) doplnit tyto úly nástavkem z klasického kombinovaného včelaření tj. 39 x 30 cm, 42 x 27,5 cm, Lang. 28,5 cm – (o tento rámek jsem já osobně v roce 2008 obr. 3 !!! tj. před deseti lety - rozšířil své nízkonástavkové včelaření Langstroth 15,9 cm, neboť plást Lang. 32,5 cm byl a je už i na mne veliký).
Na kurzech jarních roku 2018 jsme krásně viděli ono včelaření s optimalizovaných plodištěm s nízkými plásty. Nu už tam v mnoha včelstvech mám po třech plástech 42 x 34,7 cm – krásně zaplodované – až jsem se lekl. Ono velká mezistěna je v červenci ještě atraktivnější než nějaký tmavý nízký plást. Opravdu kola od vozu …

A právě ty vám všem přeji od jara do podzimu.

Miroslav Sedláček = Včelařství Sedláček = Více medu z Vašeho medometu