Zdravím vás všechny po náročných třech dnech kurzů a po nádherné neděli, kdy snad každý v těch včelách byl. Nejkrásnější telefonická hláška z neděle je od jednoho z vás (z Vysočiny) a zněla: Pane Sedláčku, kurz super, já to dnes (tj.neděle 17.března) nevydržel a šel do nich. Dle minulého kurzu jsem  část včelstev zakomoroval a předpokládal, že to bude lepší. Ale ono to není lepší. Ono je to KUR... -ky lepší.  A promiňte, že jsem sprostý, ale to jinak nejde vyjádřit, když polovina včelstev má už plné – úplně plné 3 plásty plodu Vaši rámkové míry a do týdne jim budu rozšiřovat optimalizovaná plodiště o plást. Takový plodový skok jsem ještě nikdy neviděl.

Obr. 2
Obr. 2
Obr. 1
Obr. 1

A já dodávám, že to činí cca tj. přes 30 dm2 plodu, což znamená, že do 21 dnů přibyde 30 x 800 kusů včel, což jest přes 2 kg včel. Ano taková včelstva jsou, když jsou v dobré kondici. Ale máme i slabší, která nejsou s plochami plodu díky optimalizování o moc za těmi super silnými. I ta slabučká včelstva nevykukující ze zakomorovaného prostoru měla přesto 20 dm 2 plodu !!! Nu nechápali jste, ale porozumněli a o to v metodice optimalizovaného plodiště jde. Porozumnět tomu a pak to aplikovat. Opačně to jde také, ale bude to stát více chyb a mnohdy se člověk ztratí.

Ale pojďme do práce. Po příjezdu na mnohá stanoviště přemýšlím, co se to vlastě děje ? Na obr. 1 a 2 vidíte, jak se stanoviště stalo pro včely vcelku nevhodným. Vítr od severu do zad a planina okolo. Kůrovec přináší škody i na borovicích !! Na jedné z mých přednášek, se se mnou někdo přel, že mluvím z cesty, ale nemluvím a lesáci na posledních kurzech mi to potvrdili. Máme tu minimálně čtyři škodlivé až kalamitní druhy „kůrovce“.

Obr. 4
Obr. 4
Obr. 3
Obr. 3

Např. cituji co jste mi napsali: „ Relativně nový je lýkožrout severský Ips duplicatus - žere smrk. Ve škamnách jsme se učili, že kalamitními škůdci jsou lýkožrout smrkový - škodí na smrku a lýkožrout lesklý - ten se cpe smrkem i borovicí. Jen na borovicích hoduje lýkožrout vrcholkový, tam se také živí lýkohubi - borový a menší. Na modřínu vegetuje lýkožrout modřínový, jeho latinský název ale napovídá, že škodí asi i na některých borovicích. Ostatní kůrovci na jehličnanech nebývali příliš důležití, ale při stávajících klimatických poměrech mohou být tou poslední kapkou.....

Pro ozřejmení problematiky radím přečíst "Dopad klimatické změny" adr.: https://lesycr.cz/kurovcova-kalamita, případně "Co všechno jste chtěli vědět o kůrovcích" adresa.:  www.letemlesem.cz

Jakmile přijedu na stanoviště, tak rozdělám dýmák, popiji Haribův černý čaj s brzdičkou v podobě dolití mléka, nakouknu do pár včelstev, potvrdím si situaci a dám se do práce.

Obr. 6
Obr. 6
Obr. 5
Obr. 5

Prvně si roznesu uteplovací dnové vložky a kvasnicová těsta  obr. 3. Uteplovací vložky vidíte ty staré sololitové – musejí být perfektně parafínované. Ořezal jsem si je, aby mi pasovaly na protistavební rošty obr. 4. Jinak používám nově plastové z plastového kartonu obr. 5. Vyrábíme je do všech našich úlů a nebo prodáváme 1 m2  volně a vy sami si můžete nařezat dle potřeby kód 6434 – do den a pro podložky ten pevnější. Nu dříve jsem rok dva používal pouze tvrdý papír. Je to nejlevnější a velmi dobré v tom, že jej nemusíte vyndávat obr. 6. Pouze je z toho všude svinčíík. Nejhorší v maringotce či včelíně. Je to na vás.

A proč vlastně tam ty uteplivky dávám a proč až teď? Doteď bylo větším iniciátorem kladení slunce než teplo samotné. Doteď kladly na svém obsednutém prostoru a více by nezvládly, neboť jich bylo stále stejně. Teď už ale vybíhá první plod a to ve velkém a včely z něj jsou schopny uhřát více místa a aby to měly snazší, tak jim tak pomáhám. Jako tomu bylo v senzačním úle Tachov s dvojtým dnem. Nic nového pod sluncem a dělá to spousta progresivních včelařů – já už snad 13 let. A opět: Kdo nechce nemusí.

Obr. 8
Obr. 8
Obr. 7
Obr. 7

Na obr. 7 vidíme, jak se jim k dolní loučce ještě nechce. Pomocí doteplení dna dokladou zbylou plochu rychleji. Samozřejmně úplně nejlepší by bylo stropovíkodno plastové z 5 cm polystyrenu, jež mám také k dispozici. Ale vše přesunovat tam a posléze zpět atd. Už nevidím ekonomické.

Kurzisté pak vědí vše ještě podrobněji a samozřejmně v předstihu z kurzů.    A chápou velice dobře, že není v mých silách vám vše o čem na kurzech povídám na web. Na našem face booku pak naleznete krátké video z odpolední praxe u včel. I zde se ptáte na mnohé a já pokud vím, tak odpovídám. Kurzy nejsou o propagaci něčeho nejlepšího, ale o předávání zkušeností a poznatků ze světa, cesta a několikadesítekleté praxe s několika sty včelstvy.

Ale pojďme k další činnosti: rozšiřování optimalizovaného plodiště. Když jsou VŠECHNY  plodištní plásty zakladeny jak říkávám z 88 % obr. 8, tak jej rozšiřuji o jeden jediný plást a to buď zásobní obr. 9 a nebo o hezky vystavěnou mezistěnu obr. 10. Proč a principielně jak jste se dozvěděli na kurzech. Že to jde na všech rámkových mírách, víme také. Jak to provádět na 39x24 jsme si vysvětlili a ukázali na kurzech a přednáškách po republice.
Všem jen připomínám, že lépe je rozšířit později než to uspěchat. Byť při příští prohlídce chybné = brzké rozšíření lze napravit. Osobně už jsem rozšířil asi 2 včelstva z tří plástů na čtyři a 4 včelstva ze dvou na tři. Nu také jsem jich v neděli dělal jen čtyřicet. Zatím opravdu není kam spěchat a nedošlo ještě k výměně zimní generace za jarní. Předpoládám, že toto rozšiřování plodového hnízda bude aktuální za cca 7, 14 až 20 dní dle počátku prvního plodování, síly včelstev před zakomorováním, množství a kvality zimních dlouhověkých včel, nadmořské výšky, počasí, snůšky atd...

Obr. 10
Obr. 10
Obr. 9
Obr. 9

Zejména ta kvalita nikoliv jen množství těch zimních včel je rozhodující pro velikost předjarního plodového hnízda. Budu tom přednášet velmi podrobně na červnovém kurzu. Probereme ony čtyři základní pilíře dlouhověkosti včel všemi pády. Proto, abychom se všichni vešli, tak jsem otevřel i čtvrteční datum. Kurz proběhne od čtvrtka 20. června do neděle 23. června. Jste srdečně zváni a myslím, že bude i nějaké to malé překvapení … Hlaste se emailem či telefonicky Petře Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  tel. 603 821 580. Těším se s vámi na viděnou.

Obr. 1
Obr. 11

Důležitá je i starost o dostatek zásob jak v optimalizovaném prostoru tak hned za ním. Jednou z možností, kterou osobně zcela plně využívám, je aplikace kvasnicových těst obr. 11. Teď dávám dvě naráz. Jíva ve čtvrtek už asi někde dokvete a moc pylu si z ní dnes (tj. chladné pondělí, kdy dopisuji článek pro vás) ani zítra nenanosí. Dřín nekvete všude atd... Jíva je totiž mnohde už v plném květu a po ní nebude opět chvíli de fakto nic. A to je dobře. Jsem rád, že vše běží tak pomalu a rád včelstvům pomohu. Další možností podněcování a doplňování zásob na jaře a v předjaří jsme si pověděli a ukázali názorně. Je jich nespočet a statistiky říkají něco o 10 až 30 % navýšení plodové plochy. Opět je to na vás. Vždyť kažný z nás nevčelaří por užitek medový, ale i opylovací apod.... a tudíž podněcování nepotřebuje.

Závěrem stále a nadále před námi vidím nádherné medem a strdím jaro oplývající, které mohou zhatit jen imperialisté, kteří zadrží dešťové srážky v západní Evropě a do střední pustí jen minimum s velmi vysokými dubnovými teplotami. A na to už pomůže jen modlitba.