Neboli oteplilo se a je čas na vložení kvasnicových těst do „otevřených“ včelstev.

    Otázka pro déle včelařící úsměvná, ale u začínajících včelařů velmi častá, jak vidím z vašich dotazů. A oprávněná. Vždyť i já jsem v deseti letech měl své čtyři budečáky totálně překrmené a pár let na to oddělky skomírají hlady. Měl jsem ale „po ruce“ dědečka. Toho ale každý nemá. Proto se o odpověď pokusím v následujících odstavcích.

Obr. 2
Obr. 2
Obr. 1
Obr. 1

Prvně je potřeba napsat, že při nakrmení do velkého úlového prostoru, např. dvou nástavků 39 x 24 cm, okolo 18 až 24 kg cukru, není obava o nedostatek zásob asi na místě (pokud nenastala nějaká loupež na konci podzimu z důvodů různých). Na nedostatek zásob jsou choulostivá včelstva včelstva, která zazimovávám na malém prostoru a pokud je prostor menší než 9 plástů 39 x 24 nebo 7 plástů Sedláčka či Jumba, tak to do začátku snůškové sezóny (tj. javoru, řepky, ovocných stromů) s tím co v úle je, vyjít nemůže a dokrmení zjara je běžnou součástí zootechniky. Ideální je, když k němu dochází až za pylové snůšky a efektivních teplot (= ty přes 10 až 15 °C, které nám teď začaly) s občasnou letovou aktivitou. A toto dokrmení není problém. Vždyť největší spotřebu mají včelstva až zjara, tj. v březnu a dubnu. Viz na kurzu tabulka spotřeby v zimních měsících a viz váha moje u slabšího včelstva úbytek do dneška od 17. října 2018 = 2,6 kg. Usoudit zda má včelstvo dostatek zásob mohu:

A) PODLE SEZENÍ chomáče - včelstva

Obr. 4
Obr. 4
Obr. 3
Obr. 3

Obavu bych si připouštěl, pokud včelstvo sedí až pod stropem, tj. včelky lezou – jsou v kontaktu s víkem. Je to první indicie o možném nedostatku. Podstatné však je, na jaké délce uličky sedí v kontaktu se stropem, a zda nesedí na zásobách. To poznám tak, že jen nakouknu. Pokud sedí na cca 1 či 1/3 či do poloviny a hned v sousedství poslední krajní včely vidíme zásoby, tak je vše v pořádku obr. 1.

Pokud včelstvo po otevření víka úlu včely nevidíme - obr. 2 - a naopak spíše vidíme zavíčkované zásoby – mělo by být všechno v pořádku. POZOR si ale musíme dát u vícenástavkových úlů a nahlédnout mezi nástavky, zda nám včelstvo nezůstalo sedět v dolním nástavku s minimem zásob či úplně bez nich. Toto je velmi nebezpečné u víceprostorového zimování a mě osobně se to letos u jednoho včelstva stalo a na kurzu jsme si toto přesně ukazovali. Na obr. 3 vidíte jak plodový plást v dolním nástavku bez zásob vypadat nemá. Toto včelstvo jsme na kurzu samozřejmě přeložili do jednoho nástavku, do něhož jsme umístili ony dva plásty s plodem a vedle nich doložili ty nejkrásnější plásty zásobní a samozřejmě zakomorovali a zbylé plásty zásobní dali za přepážky a včely zbývající ometli jak vidíte na obr. 4.  

Na těsto kvasnicové ještě nebylo dost teplo, ale dnes by ho už dostaly a Pavel dnes už těsta bílkovinná rozváží a dává všude tam, kde zateplená včelstva se posunula pod strop, kde je nadmořská výška do cca 300 m.n.m.
Dále dotepluje stanoviště nad 400 m.n.m. - viz článek - na tomto webu ze 17. února 2019. Těsta kvasnicová dává do těch včelstev, která jsou hodně rozlezlá „pod stropem“ nebo kde mají plod pod stropem - obr. 5 -  a jsou pod stropem třebas jen na dvou uličkách a kde nám už začínají nosit pyl a kde mají na igelitech, jež jsem vložil při uteplení, krásně vysráženou vodu, kterou na zpracování těsta potřebují.
Já jsem v sobotu podle ohlasu kurzistů snad úspěšně zvládl poslední den lektorování a v neděli brzy zrána se přesunul do rakouského Grazu na výstavu. A neděle byla správná volba. Setkal jsem se a popovídal s mnohými českými i slovenskými včelaři a hlavně s těmi německými a rakouskými. Celý den byl na to málo a jen tak tak jsem stihl dvě přednášky. Jedna opět o ztrátách včelstev a rozboru příčin a druhá o optimalizovaném plodišti. Na výstavě jsem se nejdéle zdržel na stáncích firem Carla Fritze, Swienty a Legy, jež zastupujeme a pak na stánku rakouské fy BeeVital, kde jsem si na vyzkoušení pořídil pár desítek litrů „včelích esenciálních“ aminokyselin v přípravku StrongBee - obr. 6 - (obrázek prezentuji z jejich www stránek s jejich svolením). Budu zkoušet a jsem zvědavý, o kolik je to lepší než naše kvasnicové těsto. Každopádně je dražší, tak uvidíme. Podle kolegů z Německa měly až 60% rozdíly v prvotní plodové ploše za nepřítomnosti pylu z okolí. Což letos asi tak nějak bude. Vykvetou lísky a pár dní jívy a bude klid, ve kterém o hodně půjde.

Obr. 6
Obr. 6
Obr. 5
Obr. 5

Přes noc jsem pak pokračoval dál do Itálie do firmy Lega, odkud Vám dopisuji tento článek. Tady už kvetou jívy a zlatý déšť také – obr. 7 - (i se včelkou italskou) a maximální teplota dosahuje kolem 13 °C a sluníčko příjemně pálí. Jsem asi 150 km jižně od Benátek. Od čtvrtka se tu má ale ochladit. Mají tu tedy prý zcela normální jaro na rozdíl od nás. Naložím plné auto červených malých a velkých medometů tangenciálních s tišším motorem a jištěním proti poranění rukou – důležité u dětí – a vyrazím domů, abych mohl pomalu začít provádět jarní optimalizování. Na čtvrtek hlásí 18 °C a je tedy čas. Jak provádět jarní optimalizování se všichni zájemci dozvěděli na přednáškách a názorně viděli na kurzech. Ti vědí co a jak. Ostatním si dovolím sdělit, že je potřeba to vidět, že kniha o tom ještě nevyšla, že je to metodika nová a živá, a že BEZ ZNALOSTI PRINCIPŮ PROČ SE TO TAK VŠE DĚJE, je zcela zbytečné vám to sem popisovat. Dokládá to text z dnešního emailu, který mi napsal jeden kurzista, jež se nemohl zúčastnit teď posledního kurzu. Lépe bych to sám nenapsal:
    „Opravdu mne mrzí, že se nemohu zúčastnit všech Vašich přednášek. A to i opakovaně. Zjistil jsem, že je přínosné si téma vyslechout ne jen pouze jednou. Poprvé se dovím, že jistý postup/zákrok/metoda existuje, a jak na to. A pak spojením následujících přednášek a opětovného vyslechnutí původní přednášky, třeba i té základní o OP, mi teprve spousta věcí secvakne. Dojdou mi souvislosti. Hledání souvislostí....." to je to, oč tu běží..." Myslí, že Vaše včelaření je jako PUZZLE. Jednotlivé dílky musí spolu souviset, do sebe zapadat. Jeden špatný dílek Vašeho OP Puzzle, třeba  jen jeden krok z odlišné metody včelaření, pokazí celý obraz OP. ( Konec poezie:-)).
    Byl jsem před 14ti dny vyděšen nástupem teplého počasí. A jelikož si nejsem stále jistý v kranflecích ohledně krmení, dal jsem včelstvům 3/4 kg těsta. Osmero včely vzaly, tři jen trochu. Těm, která těsto vzala jsem včera dal kvasnicové a zateplil. Kvasnicové jsem dal protože včely již pyl nosily..
    Děkuji Vám za čas, který jste mému dotazu věnoval. Obdivuji Váš záběr. Nakonec ho znám velmi dobře z doby mé praxe u Vás.

Obr. 8
Obr. 8
Obr. 7
Obr. 7

Ale vraťme se k rozpoznání, kdy bychom bez ohledu na používanou metodiku měli včelstvům pomoci kvůli nedostatku zásob. Protože mnozí z vás si o nějakém optimalizování myslí své, o podněcování také a já jim sděluji, že na své myšlenky má každý právo a není potřeba se vším hned souhlasit.

U bodu A) nesmím zapomenout dodat, že když v lednu naleznu, narozdíl od všech ostatních, jedno včelstvo „zcela rozlezlé“, jako toto ze 17. ledna 2019 - obr. 8, tak musím nahlédnout proč.  A zde to bylo hned jasné - obr. 9! Kladou jako o život! Mrazy nemrazy, Vánoce nevánoce. Tak jsem dva plodové plásty ponechal v zakomorovaném plodišti, poloprázdné souše vyměnil za plně zásobní od jiných včelstev, včely z nich samozřejmě oklepal a ometl do zimně optimalizovaného prostoru.
Asi mnohé z vás napadla otázka, proč ta matka tak klade? I mě ta otázka napadla. A odpověď byla jednoduchá a napsaná na nástavku. Při podzimním klíckování se matka ztratila (byla ztracena), a tak jsem provedl v říjnu doplnění jinou. A ta jako by chtěla světu a svěřenému dělnictvu sdělit, že je něco skvělého a klade tedy jako o život.  Takto silně v lednu kladoucí matky jsem našel tři. Všechny z podzimní výměny či doplnění. Ale ono se to tak ve staré literatuře píše. Dnes již vím, že takto doplňované matky musím nechat v patřičné klícce.

B) PODLE VÁHY

Nadzvednu nástavek … horní nástavek – nástavek v němž včely sedí, a potěžkám jej. Zejména u plemenáčů takto kontroluji množství zásob ponejvíce v předjaří. Včely se v zateplených a komorovaných plemenáčích mohou rychle rozlézt – být pod stropem a přitom mít zásob dostatek.
Opět pozor u dvounástavkových včelstev. Ideální stav je, když ono první zimní či předjarní plodování započnou v klasickém nástavkovém včelaření v horním nástavku. U nás, optimalizovaných včelařů, kteří zimujeme na 5 a 5 či 6 a 6 plástech, je lepší když započnou dole s dostatkem zásob. Tudíž krmit dostatečně až mají zásoby i dole. A jsme opět u podzimní prohlídky spojené s klíckováním matek, kdy si tento stav jsem schopen pohlídat a případně ještě dokrmit.

Obr. 10
Obr. 10
Obr. 9
Obr. 9

Pozor na krizové předjarní plodování

Během zimy, když jsou včelstva v chomáči, tak mají minimální spotřebu zásob, cca 1 kg/měsíc. Takže v lednu/únoru jim na uličce stačí troška zásob. Nejproblematičtější je období po proletu – na počátku intenzivního plodování, kdy včely mnohdy v dosahu plodového hnízda mají zásob nedostatek, ale ob jeden plást vyjedený je zásob plno. To je rizikové, když poklesnou na delší čas teploty pod bod mrazu a včely se „schoulí“ do chomáče a pro zásoby nejsou schopny si dojít, protože od plodu se neodtrhnou. Zde plně postačuje tento vyjedený plást z úlu vyjmout a zásobní plást přisunout blíže. To provádím – o to se snažím – už při uteplování.

Na závěrečném desátém obrázku máte moje ideální zimní včelstvo s dostatkem zásob. A ideální je, když je jich v řadě třebas dvacet. S tím, že i kdyby takto seděly i jen na 5 plástech, jsem maximálně spokojený. Oddělky mám takto na 3 až 4 plástech – viděli jste na kurzu – a uvidíte i jaké budou na třešních.