Tak tu máme první proletování. Předpověď vypadá velmi nadějně – zejména pro Polabí a severozápad republiky a třebas jih jižní Moravy. Vysočina bude po ránu v mínusových teplotách a uvidíme jak plně se včelky proletí. Věřím, že hodně pomůže plánované bezvětří a sluníčko, které i při  nižších teplotách dovolí velký prolet …

Každopádně to většina včelstev potřebuje, neboť podzimně-zimní plodování jim dalo zabrat. Bylo to vidět na kurzu ve Vlčetíně minulou neděli, kde jsme si dvě včelstva na ukázku zimě komorovali a ukazovali si co a jak se děje. Řekl bych a i u sebe jsem toho byl před týdnem svědkem, že se de fakto všude ploduje o rozlohách dětských dlaní na jednom či dvou plástech a dnes jsem našl pár včelstev s kolečky na třech plástech. Toto plodování je neekonomické a de fakto do pořádného proletu NEŽÁDOUCÍ a spíše jej nechci než chci. Odehrává se na úkor tukových tělísek zimních včel, zkracuje jejich život a ekonomika plodování za hlubokých mínusových teplot asi není optimální a plnění výkalových vaků atd. …  

 Aktivně včelařit osobně začínám až se včely opravdu řádně proletí (= tři dny létání po tři a více hodin, rozvolnění chomáče v době proletů apod.) či těsně před tím. Kdy před tím je to už správně jsem se dozvěděl před měsícem v polské škole a vás s tím seznámím na kurzech. Je to jednoduché a přitom to opět vychází z fyziologie včelstva a to je na delší povídání.

Teď – dnes – a v dalších dnech :

Obr. 2
Obr. 2
Obr. 1
Obr. 1
  1. UTEPLUJI SHORA A HLÍDÁM SI MNOŽSTVÍ ZÁSOB … Ode dneška, jak jsem přijel po obědě z jarních prázdnin, tak jsem se dal s dětmi do uteplování. Tj. sundám ze včelstev stropní krmítka, která oklepu od včel a na včely položím igelity – fólie a na ně vrátím vnitřní víko obr. 1, na které ještě umístím plechovou střechu s dalšími 3 cm polystyrenu. Tato střecha je pak vynikající zejména tím, že překryje falc – spojení - „fuk“ mezi víkem a nástavkem, kudy může vítr nejvíce „odnášet“ teplo z pod stropu obr. 2 úl vlevo. Toto je pak ještě více důležité, když na loučky položím těsto a vnitřní víko nedolehne ideálně. U plemenáčů vyměním vysoké střechy za nízké obr. 3. Kdo by chtěl být ještě dokonalejší, může i u nich vložit fólii nebo igelit, který ještě lépe utěsní styčnou plochu mezi víkem s stěnou plemenáče.    Do každého včelstva samozřejmě nahlédnu a zkontroluji si množství zásob. Mě stačí pohledem. U začínajících včelařů je to horší… Chápu a připravuji na to článek ve formě Otázky. U klasického zimování si myslím, že by měla mít včelstva zásob dostatek. Většinou jsou problémy hlavně u oddělků. Jednak tím, že více kladou i později do zimy a také tím, že jsou zazimovány většinou na menším prostoru a tudíž s méně zásobami a jsou menší a tudíž si snadněji mohou vypapat zásoby ve svém okolí apod. Mnohdy stačí tzv. zvážení rukou, někdy je lepší povytáhnout plást a vidět. Osobně jsem dnes z mnoha oddělků vyjmul takové „suché“ plásty a vyměnil je přisunutím plástů pěkně zásobních do zakomorovaného prostoru. Pokud někdo takovou možnost nemá, tak mu nezbývá nic jiného než doplnit zásoby Apifondou. Nejvíce lze problém s nedostatkem zásob očekávat u oddělku, který vidíte na obr. 4 z dnešního dne. Ten kladl a klade hodně doteď obr. 5 a jemu jsem hold dal hned dvě kvasnicová těsta obr. 6.  
    Ale včelstvům v nadmořské výšce 600 m.n.m. jsme dnes při cestě z Jeseníků TEPRVE OTEVŘELI ČESNA a uteplovat je mě ani nenapadne !!! Vždyť je kolem nich ještě sníh, včely vyletují jen z těch osluněných úlů obr. 7 a všechna sedí ještě v krásném zimním chomáči!
    Vše je zapotřebí provádět v souladu s klimatem stanoviště a NEEXISTUJE kalendářní program prací pro ČR apod. Dnes jsem uteploval dvě nejosluněnější stanoviště hlavně s oddělky. A vím, že v lese není třeba krom uteplení dělat nic jiného.
    Obr. 4
    Obr. 4
    Obr. 3
    Obr. 3
    A ještě bych dodal, že u všech včelstev zatím nemám důvod uteplit zdola – tedy zatím nevsunuji žádnou podmetovou uteplivku a zatím nezmenšuji česna. Ba naopak! Je zapotřebí, aby se včelstva nadýchla onoho slunného vzduchu a tím povzbudila své fyziologické pochody. Buďte prosím v klidu. Chce to jedno po druhém. Dnes vás volalo a psalo snad osm s nejrůznějšími nápady co ještě udělat. Já bych na všechny odpověděl skoro stejně : Vzdělávat se !
  2.  SUNDÁVÁM PLETIVA … Tedy přesněji řečeno – pomocník dcera Karolínka obr. 8 sundává a srolovává zpět do roliček pletiva, k plemenáčům pokládá nízké střechy pro výměnu, pak uklízí vysoké střechy do auta atd. Dnes byla skvělá a zvládli jsme od 14 do 17 hodin uteplit, ještě více zoptimalizovat a případně dokrmit kolem 70 včelstev na dvou stanovištích.
  3. VYMETÁME DNA OD MRTVÝCH VČEL a to skvělými škrabkami do dna obr. 9 , abychom včelkám ušetřili spoustu práce s vynášením mrtvolek ven vlastními silami. A kdo je precizní, tak vyměňuje celá dna za ta vydezinfikovaná. Gratuluji.
  4. Obr. 6
    Obr. 6
    Obr. 5
    Obr. 5
    KDE UVIDÍM MÉNĚ ZÁSOB NA ULIČKÁCH  tak je doplním. Nejideálněji zásobním plástem správně poškrábaným, nebo medocukrovým těstem ze svého medu a nebo hold Apifondou. Každopádně je lepší zásoby nějak doplnit než včelky nechat uhynout hlady a to bez ohledu na nevhodnost či vhodnost těsta.
  5. NÁTĚR PLODU a fumigace bude asi koncem víkendu možná. Dnes bych ji jako proveditelnou neviděl dobře a to se se včelami umím domluvit vcelku dobře. Osobně bych jej za proletu nedělal, ale několik z vás to chce provést – nu budiž – vaše rozhodnutí. Nátěr plodu jsem v životě absolvoval 2x a podruhé to bylo u 350 včelstev po oné kritické teplé zimě. A ? Pomohlo to jen tam, kde v létě nenastaly plošné ztráty … to je na delší povídání. Nátěr plodu s fumigací NENÍ můj koníček a vzhledem k podzimnímu klíckování k němu nemám ani jeden důvod a nehledě na to, že tento vosk z takových včelstev NESMÍ DO OBĚHU VOSKU A MĚL BY BÝT JEDNOZNAČNĚ spotřebován na svíčky … viz. podzimní kurz o vosku, kde jsme si vše popovídali a vysvětlili. Nechci se zde dlouze rozepisovat o jakési záchranné brzdě, ale stále kladu otázku proč? Dlouhověké včely to neudělá, jarní rozvoj to nevylepší a spíše by jsme se měli ubírat jinudy.
  6. Obr. 8
    Obr. 8
    Obr. 7
    Obr. 7
    JEŠTĚ NEPODNĚCUJI Asi je to tu hloupá věta a patřila by spíše do rubriky Co nedělám, ale množí se dotazy kdy co a jak. A když někam těsto dám, tak hlavně proto, že to mám daleko, že se do včelstev nedostanu hned a nebo že těch zásob nemají mnoho apod. A když, tak jej dostanou JEN ta včelstva JEŽ JSOU POD STROPEM. Jinak to opravdu nemá smysl, nad věnce zásob, atd. atd. Toto je dosti obsažné téma a budeme jej probírat teď na kurzu o předjaří. Ještě – bohužel už jen ve čtvrtek – je volno pár míst. Pak určitě i ve Frýdku Místku se budu tomuto tématu věnovat. A až do podněcování najedu, tak vám to samozřejmě napíši na tento web. A znovu ještě jednou píši, že možná někomu už včelstva létala perfektně, možná už někde nosí pyl, možná že už někde by bylo možné jim pomoci v jejich započatém díle položením kvasnicových těst pod černé víko včel. U mne to na těch slunných teplých stanovištích vidím za týden dva. Uvidíme. Neboli sice mluvíme a píšeme o podněcování, ale žádné těsto nevyvolá nějaké zázračné poproletové kladení. Je to takové nešťastné slovní pojmenování. Spíše než o podněcování by se mělo psát o pomáhání. A pomáhání s něčím co je již započaté. 
    Zkráceně však řečeno proč teď 17. února 2019 ne? Protože cítím, že je lepší, aby své plodování včelstva nastartovala podle svého rytmu a až poté jim pomohu v udržení toho začatého či zvětšení plodování. A kdo z vás ví jaké bude počasí za dva týdny?  V Drážďanech minulého roku po nádherném plus 15 C únoru došly MÍNUS 15 C mrazy a včelstva dostala na frak. Zejména ta rozjetá. Nu kdyby nedošly – byly by na tom lépe ta podněcovaná. Já už tak nějak toho něco zažil, tak jedu více na jistotu. Tedy podněcuji ZÁSADNĚ PO POŘÁDNÝCH PROLETECH (po týdnu, dvou i později až si včely pod stropem o to řeknou!). A to se najdou včelstva, která pod stropem najdu aktivní třebas až za měsíc. Těm těsty pomoci do té doby nedokáži. Jakými tedy formami a kdy si ukážeme a povíme osobně. To je totiž nejlepší a vidím to na vás kurzistech jednoznačně. Mohu totiž napsat do článků ledacos, ale jak říkáte hlavně i vy: Jednou vidět je lepší než stokrát číst či slyšet.   
Obr. 9
Obr. 9

A ještě na závěr ještě jednou: Buďte aktivní, ale ne radioaktivní. Podněcování v únoru po mrazech a se sněhem v půlce republiky mi přijde minimálně divné. Na druhou stranu, když vás vyzývám např. v dubnu k rozšiřování včelstev, tak „půlka“ republiky spí. Když vás vyzývám k léčení varroázy, tak je ticho a pak jen slyším, o kolik jste jich přišly…  A hlavně se mi nedivte, že to tak píši. Ono totiž už někteří z vás dali kvasnicové těsto do včel a oni ho neberou ! Nu já se vůbec nedivím. Nesladké těsto – ochutnejte ho osobně – někde možná i dál od chomáče, možná mimo „topnou“ zónu atd… A když bude dostatek pylu, tak si těsta také všímat nebudou. Těsto je pomocník pro rozplodovaná včelstva.

Nu dědeček by se podivil co to tady píši a že mám jít na bazén, že tam ty uteplivky naskládá sám a mrtvolky vyhrnoval už dvakrát. A že za proletu se do včel nechodí, že se při něm včely teprve orientují a že zásob mají mít teďka ještě dost. Nu každoročně jsme nějaké včelstvo co dědu nepochopilo vymetli, ale hold nikdo nejsme dokonalý.