Po většinu let jsem to stíhal o vánočních svátcích jako možná mnoho z vás, ale letos to zbylo na Pavla. Zhostil se toho výborně a za dva a čtvrt dne měl všechny podložky očištěné na všech stanovištích.

Sem tam sněžilo obr. 1 a sem tam bylo jen pod mrakem obr. 2.

Obr. 2
Obr. 2
Obr. 1
Obr. 1

Jen u oddělků v plemenáčích s plastovým dnem to není možné obr. 3. A ta nemožnost  odběru mi vadí natolik, že již kluci na dílně vyrábějí dřevěná dna obr. 5 pro plastové plemenáče. Ono u plemenáčů – a obecně u všech včelstev mi ta zimní měl, kterou budu po 5. únoru sbírat po 33 letech může být asi ukradená, když jsem měl zaklíckované matky a při bezplodých včelstvech provedl dvojí ošetření, ale od léta a celý podzim sledování = POČÍTÁNÍ  spadu roztočů po jednotlivých léčebných a zootechnických zásazích JE PRO MNE ZCELA ZÁSADNÍ ! A to mi u plemenáčů – tedy oddělků chybí. Nechci a nemohu je mít závislé na paušální léčbě Gabonem apod. Chci je léčit dle potřeby a k tomu potřebuji snáz ty spady = čísla. Ale kdo matky neklíckuje – 88 či více % včelařů střední Evropy (Italové už ano …), tak tomu spad JEŽ SI KAŽDÝ SPOČÍTÁ PO MĚSÍCI LEDNU tj. v únoru velmi užitečným vodítkem v jakém stavu má napadení varroázou, jaký stupeň vlastního napadení lze očekávat a hlavně jak úspěšný byl v doléčení a s čím (kolika roztoči jde do Nového kalendářního roku. Lze počítat, že počet nalezených roztočů krát 10 je skutečné množství roztočů přežívajících ve včelstvu.

Obr. 4
Obr. 4
Obr. 3
Obr. 3

Podotýkám, že skutečný viděný a fyzicky spočítaný spad – nikoliv ten z laboratoře z desetinky odevzdané měli. Ten z laboratoře flotační metodou získaný z včelaři dodaného minimálního množství je k ničemu  !!!!  Ten je jen pro dotace a alibismus, hádky v ZO … a vítězí ten, kdo odevzdá méně a umí lépe vybrat, že ? Jen Ti začínající včelaři to ještě neznají a chudáci jich tam většinou mají! Ale po čase prozří a zařadí se do běžného dění a jsou už „naši“. A že mám pravdu je jasné. Vždyť jak v organizacích s téměř samýma nulama mohou hynout a chřadnout včelstva na podzim a v zimě ??? Nu protože ty nuly nejsou reálné !!! Z ničeho nic nepovstane!!! Mor plodu bez spór také nepovstaje a roztoč už vůbec ne !!! Ale pak se to svede na virózy, nosemu, souseda (s medným výnosem většinou dvojnásobným než u dotyčného) a krásně vyzimovanými včelstvy …. Nechci už pokračovat v popisu dění v mnoha a mnoha ZO, ze kterého je mi smutno – velmi smutno a protože jsem se na tento pohřeb svazového včelaření nemohl dál dívat a snášet jeho důsledky, tak jsem ze svazu již před čtyřmi lety odešel. Je třeba si přiznat, že tudy cesta v demokratické globalizované společnosti zcela se měnící pod rukama , nevede.

A také zde sděluji, že ZIMNÍ SPAD (i ten vzorně osobně odečtený !!!) NENÍ VŮBEC ODRAZEM JAK BYLO NAPADENO PONIČENO VČELSTVO BĚHEM LÉTA A PODZIMU A TEDY TENTO SPAD VŮBEC NEVYPOVÍDÁ O ŽIVOTASCHOPNOSTI VČELSTVA !!! Klidně mohlo být včelstvo v létě napadeno hodně a tudíž dlouhověkých včel je minimum, většina dělnic je krátkověkých či nedej bože oča hleďa poškozených. Pak ale provedu vložení silných gabonů, pak perfektně zfumiguji a zaklíckuji matku a doošetřím ještě 2x a přetáhnu to pro jistotu aerosolem a v měli zimní tj. říkejme lednové bude NULA roztočů = doléčil = sundal jsem je všechyn. ALE  včelstvo najdu na jaře zubožené či prázdný úl !!! Bodejť by né! Krátkověké včely zimu nedají, pokálejí se z důvodu malého počtu jedinců na všechny potřebné práce a příčinu stavíme zcela mylně nosema. A pro jistotu vezmeme vzorky a ejhle ona tam ta nosema je! Takže svoje protivarroázní opatření vyhodnotíme opět zcela mylně jako správná a svedeme to na ty mikrosporidie. Ale ty najdeme ve včelstvu uhynulém téměř vždy jako důsledek oslabení a přetížení zbylých dělničích organizmů! Tedy přirovnání z mého kurzu o varroáze: Když najdeme mrtvého člověka zcela studeného až zmrzlého, tak to vždy znamená že umřel na mráz ??? Jak jsem psal léčení probíhá v létě a na podzim doléčujeme a klademe si základní stavební kameny pro množství varroázy s nímž budeme bojovat v následujícím roce.

Obr. 6
Obr. 6
Obr. 5
Obr. 5

Tedy moje klíckování matek z podzimu 2018 má minimální až nulový vliv na krásu a sílu vyzimovaných včelstev, ale má zásadní vliv na to kolik roztočů mi tam zůstalo a s nimiž se budu potýkat v roce letošním. A ani při té dokonalosti podzimního klíckování určitě nejsem zcela všude na nule. A dále pak musím být připraven na vnější přínosy roztočů od okolních včelstev. A ty budou letos nemalé. Neboť drtivá většina aerosolování v letošním podzimu i zimě bylo s plodem a myslete si o tom co chcete. Už sám vám to dokázat nemohu – mám snad 8 včelstev bez zaklíckování.  V minulých letech jsem o tom psal a doporučoval, že předpokládat bezplodost je sice pěkné, ale často nepravdivé. A i ve Velké Bíteši na schůzi před Mikulášem bylo hovořeno o tom kolik je tam TEĎ kolem 1.12. 2018 koleček plodu a dost velkých a s otevřeným plodem a jak tedy a kdy provést aerosol.

Ale pojďme zpět k tomu co jsme právě udělali. Roztoče jsme počítali. Ty roztoče, kteří spadli z třetího ošetření. Bylo jich samozřejmě zoufale málo – většinou nuly, někde 5 až 10, někde i 20, ale někde i 50! A Pavel hned hlásil, že na Bělidle u rodičů a tam a tam viděl i 40 roztočů. A já se pozastavil a rozpomněl se, co je na těch dvou stanovištích zvláštní? A do čtyř sekund jsem znal odpověď – no přece tam jsem na těch dvou stanovištích prováděl pozdní konce zářijové a říjnové výměny matek, které jsem všechny nenechal v klícce a mnohé pozoroval jak se pěkně rozkladly. A ty samozřejmě kladly dlouho a tedy je normální, že spad po třetím ošetření byl vyšší než jinde. A protože to vidím a nejsem s tím spokojený, tak pozdní výměny matek budu dělat s tím, že matku novou nechám uvězněnou v klícce dál místo té staré. Jde to dobře a mě se to osvědčilo.

Obr. 8
Obr. 8
Obr.7
Obr. 7

Jinak jak vidíte na obrázcích předešlých a obr. 4 včelstva zimuji s ponechanými krmítky, která „zabezpečují“ sucho. Již drtivá většina včelstev má na zimu plastová stropovíka chráněna plechovou střechou – natřenou zeleně a vyplněnou dalšími 3 cm tvrzeného polystyrenu. Polystyren nevypadává, neboť máme opatřena skvěle vymyšlenými plechovými packami obr. 6. Neboť po dvacetiletých zkušenostech vím, že polystyren sublimuje a zmenšuje se a pak vypadává, byť tam byl před dvaceti lety namačkán. Dále vidíte, že včelstva máme zabalena v pletivech a to i ta v dřevěných nástavcích obr. 7.

Kde jsem nezvládl zimní komorování, tak jej už teď mohu dodělat jen ve vozech a domácích stanovištích. Nevadí. Za prvé jsem už psal a na kurzu vypuštění matek ukazoval, že zimní komorování jsem tak nějak provedl při pozdním vypouštění matek a za druhé zimuji spoustu včelstev na 5 plástech v plodištním optimalizovaném nástavku s podstaveným medníkem obr. 8 a tam jsou tak nějak na 4, 5 či 6 uličkách a nelze je = není potřeba je dále optimalizovat. Mnohým z vás se zdá tento zimující prostor zcela nedostačující. Nu prostor je jeden a půl bedny !!! Jen plástů jsem zjistil, že až tolika není potřeba. Tady ale uvedu, že k tomuto NIKOHO nepřesvědčuji. Můžete  od léta do jara zimovat optimalizovaná včelstva na plném počtu plástů !!! i ve dvou nástavcích. Já zde jen ukazuji jak to dělám já racionálně a ekonomicky. Na řepce či jiné snůšce mi dávají tato včelstva (dle svazové normy podvyživené oddělky) více medu než ta v minulých časech zimovaná ve třech nástavcích 39 x 24. Myslím tedy že podstata není v úle a jen v objemu, ale v článku o zimování, který vyjde 8. ledna a jež je už napsán. Ale jinak se jedná o další zkušenost, jež přispívá k další plánované změně v termínu klíckování o němž jsem slíbil pohovořit na červnovém kurzu.

Obr. 9
Obr. 9

Obr. 9 nám krásně ukazuje proč mám stropní nástavková krmítka na včelstvech. Sítem může do prostoru krmítka unikat pára, která se může klidně srazit a včelstvu nijak neublíží. Po velkém proletu je lepší toto krmítko umístit domů – oddělat z úlu a stropovíko se střechou posadit přímo na včelstvo. To je ideální stav a já už dnes vím, že krmítka ponechám na většině včelstev a jen pod ně umístím igelity, abych zabránil unikání tepla do prostoru krmítka. Nemám totiž tolika času všechna vozit tam a zpět. Vidíte – také všechno nedělám úplně ideálně ... Toto si opět ukážeme a vysvětlíme stejně jako vloni na letošním únorovém kurzu: Včelařovo PŘEDJAŘÍ

Závěrem děkuji za pozornost při lednových čteních a těším se hlavně se začínajícími na lednovém kurzu: Speciální KURZ PRO ZAČÍNAJÍCÍ VČELAŘE

Váš Miroslav Sedláček – včelař jak má být