V tomto hektickém jaru bez předjaří to jde najednou ráz na ráz. Před týdnem jsem psal pasivně, ale během týdne doslova pěti, sedmi dní je vše jinak. V úlech je vidět ještě spousta starých včel – ty jsou vizitkou včelaře – toho jež dodržel co nejvíce zásad pro tvorbu dlouhověkých včel a tudíž se nám úly plní včelami, když staré odcházejí pomaleji. Při předpovídání prohlídek je zapotřebí znalost alespoň kalendářové matematiky do jednadvaceti. Tedy kdy mi – u mne na stanovišti – skončily ony poslední mrazy a denní teploty krásně překračovaly 5 C a tedy matky krásně kladly? U mne to byla středa 21. března … dnes se píše 14. dubna a tedy je to oněch 21 a více dní a tak vím, že právě od dnešních dnů mohu předpokládat početní zvětšování se včelstev a jejich potřebu po místě – prostoru.  A nebo si koleduji o první střípky do mozaiky vyrojení...

Obr. 2
Obr. 2
Obr. 1
Obr. 1

Proto začínám – a teď na kurzech provádíme – P3 prohlídku – tj. „nasazení medníků“. Tato prohlídka je snad nejjednodušší prohlídkou či zásahem. V téměř všech úlových systémech ji provádím stejně = položením nástavku souší nahoru BEZ mateří mřížky – vyjma optimalizovaného plodiště.

V optimalizovaném plodišti je pak situace principielně stejná s tím rozdílem, že pod přidávaný nástavek souší musím dát mateří mřížku. A jelikož se jedná o použití mateří mřížky velmi intenzivním způsobem… viz. články kalendária z roku 2016 jež máte na tomto webu, tak i do takto přidaného medníku naběhnou včely a již po dni dvou tam začnou ukládat sladinu – jak viděli kurzisté v sobotu a neděli.

V optimalizovaném plodišti nasazuji medníky bez ohledu na velikost zakomorovaného prostoru mezi přepážkami – tedy bez ohledu na velikost plodového hnízda.  U optimalizovaného plodiště nasazuji medníky, když nastane jedna z podmínek:

Obr. 4
Obr. 4
Obr. 3
Obr. 3

- je snůška nebo její předpoklad (např. Se na plodištních plástech objevují věnečky nektaru místo toho, aby se zmenšovaly)

a nebo

- včely se prověsí vedle do klidové komory nebo obsednou plně poslední rezervní  plást umístěný v klidové komoře tj. za přepážkou obr. 1.

Při nasazení prvního medníku vedle komorovací přepážky musí zůstat jeden až dva zásobní rezervní plásty – co kdyby snůška přestala. Nemohu včelám najednou sebrat veškerou rezervu. Pokud vedle nich zůstane volný prostor – může se dostavit volná divoká stavba jak ukazuje obr. 2.  Toto lze eliminovat použitím ještě jedné komorovací přepážky jak vidíme na obr. 3. Ale nečiním tak nikterak často nebo běžně. Ona drobná divočina jež při další prohlídce odstraním i s přebytečnými zásobními plásty mi tak nevadí.

Již po jednom dni po nasazení medníků i s mřížkou při dobré snůšce proudí přinášený nektar do medníků obr. 4 (fotka ze sobotního kurzu, kde již nadruhý den kurzisté viděli přinášený nektar v meníkových souších). Podmínkou je zvládnuté = optimalizované plodiště pouze na plásty plodové.
V optimalizovaném plodišti pak dále zcela nezávisle na přidání – nasazení medníků – rozšiřuji (nebo dokonce i zužuji) onen optimalizovaný = zakomorovaný prostor. Jeho rozšíření provedu JEN když je zakladeno oněch magických 88% plochy všech zakomorovaných plástů. A to se udržet je složité. Plást by měl vypadat alespoň takhle obr. 5 – s tím, že všechny otevřené buňky jsou s vajíčky. A pokud dokonce pyl a nektar převládne a najdu de fakto celý plást pylu a nektaru obr. 6, tak jej ze zakomorovaného prostoru vyjmu a ničím nenahradím (tj. matka jetě onen optimalizovaný prostor na plod plodem nezvládla a není tedy optimalizovaný). A nebo jej nahradím pouze plástem zásobním, u kterého je daleko větší předpoklad, že jej včely a matky promění v plod než u plástu pylu.  Tyto vyjmuté plásty si „kumuluji“ v jednom - dvou mednících na stanovišti (lepší varianta) a nebo je zkrátka uskladním v chlaďáku, kde počkají do letního stahování medníků a opětovného rozvolnění optimalizovaného plodiště na zimní sezení 7 až 8 plástů – myšleno Sedláček 39 x 34,7 cm, Jumbo, Dadant apod… Ostatní rámkové míry se přepočítávají.

Obr. 6
Obr. 6
Obr. 5
Obr. 5

Ale pojďme zpět k nejrozšířenějšímu „nasazování“ medníků u klasických nástavkových systémů tím, že na včelstvo plodující na 5 – 6 plástech 39 x 24 cm položím nástavek souší. S tím že osobně nečekám až se mi začnou včely prověšovat v podmetech. U včelstev vyzimovaných  na dvou nástavcích pak nástavky neprohazuji. Proč? Protože plod horního nástavku se při prohození dostane do chladného spodku úlu a tím musí v úle zůstat více „ohřívaček“ a tím   je pak méně létavek … atd. Viz. články kalendária 2016. Ano v tomto jaře 2018 by to takový problém nebyl, ale pak bych si zadělal na jiný problém = jak medník později nasadit ze stále dvounástavkového včelstva. Položením nástavku souší nahoru je (matku) pozvu na plodování na výšku, do tepla. Tento třetí nástavek totiž za týden dva „odříznu“ mateří mřížkou a tím získám plnohodnotně přijatý medník a de fakto mnohdy i se sladinou – medem.

Obr. 7
Obr. 7

Je teď opravdu kam spěchat. Řepka – obr. 7 je ještě rychlejší než jsem čekal i já. A to jste se mi na Tech agro před týdnem smáli, když jsem říkal, že 25. dubna pokvete řepka !!! Ano spletl jsem se . Pokvete už 20. dubna a včely nejsou ve sběrací kondici. Tento obrázek je z OPAVSKA !!!  Na Hodonínsku je již řepka tzv. nakvetlá a u nás na Bučovsku jsou sem tam nažloutlá poupata. Tzn. To co jsem povídal už před měsícem: první snůšku včely nedají, ale příroda vše dožene. Dnes kvetou višně, třešně, trnky a meruňky dohromady včetně hrušky. Bylo by dobré instalovat pylochyty….

S úctou Miroslav Sedláček